Standard plemene Holandská zakrslá koza

Toto zájmové plemeno k nám bylo importováno převážně z Holandska, kde je velmi rozšířené a proto se tomuto plemenu u nás říká „holandská zakrslá koza“. Pro nás je proto Holandsko, zemí původu a mělo by se dbát, aby tato zvířata také odpovídala standardu země původu.

  Velikost
Holandská zakrslá koza je menšího tělesného rámce s kohoutkovou výškou  v dospělosti  u kozy 45-55 cm. Přes  svou jemnost je dobře osvalená, souměrné konstituce. Ideální hloubka trupu u dospělé kozy je 48% kohoutkové výšky a šířka těla je 28% délky těla. Ideální délka těla by měla být 114 až 120% kohoutkové výšky u koz. U kozlů je ideální kohoutková výška 50-60 cm. Hloubka trupu je 49% a délka těla je 110% kohoutové  výšky. Šířka těla je pak 27% délky těla. 

Hlava
Suchá, rovná, bez výrazného prohnutí.

Oči
Mandlového tvaru, ani zapadlé a ani vystupující. Oční víčka těsně přiléhající.

Uši
Standardně, vodorovně nesené, střední délky, dobře pohyblivé.

Rohy
U obou pohlaví se vyskytují jemné, pěkně tvarované, pravidelné růžky, postupně směrem od hlavy mírně rozbíhavé. U kozla mohutnější a více rozbíhavé.

Srst
Na krku mohou být přívěsky a stejné je to s bradkou. Srst má jemnou, lesklou, krátkou a dobře přiléhavou, delší na hřbetě.

Zbarvení
Holandská zakrslá koza se vyskytuje v různých barevných variantách, od jednobarevné, dvoubarevné, po tříbarevnou, v libovolných barevných kombinacích.

Postoj
Rovné, dobře zaúhlené končetiny s pevně utvářenými spěnkami.

Hřbet
Rovný až mírně prohnutý, dobře osvalený

Vemeno
Střední velikosti a délky. Dva souměrné struky, přípusté jsou nelaktující pastruky, vyrůstající v dostatečné vzdálenosti od struku, které nebrání odchování kůzlat.

Varlata
Dvě velká souměrná varlata s úměrně tvarovaným žlábkem na vrcholu šourku.

Povaha
Velmi přátelská a klidná. Člověka nikdy nenapadají, netrkají ani  nekoušou. Holandské zakrslé kozy jsou chované především jako společníci k dětem i ke zvířatům. Velmi vhodná zvířata k výchově mladých chovatelů.

Chovný  cíl                                                                                                                 

Chovným cílem u tohoto  stále více oblíbeného zájmového plemene je především zajištění druhové stability a genové rozmanitosti . Stejně jako u všech málopočetných plemen tak i u tohoto je jedinečnost jeho původních vlastností a znaků možné uchovat pouze zabezpečením jednak kvalitního genofondu, jednak  dostatečné diverzifikace. Vzhledem  ke stoupající atraktivitě a oblíbenosti je nutné pečlivou chovatelskou selekcí zajistit dostatečnou variabilitu