Informace pro všechny chovatele ouessantských oveček.

Věc: Návrh na schválení změn klasifikace hodnotících parametrů pro ovce ouessantské

Vážení přátelé,

jménem občanského sdružení Přátelé exotických přežvýkavců zastupujeme kromě jiného i chovatele ouessantských ovcí, jejichž klub v rámci našeho sdružení působí jako sekce .

Jelikož se toto plemeno stále více v České republice objevuje a bylo již importováno první stádečko s plně doloženým POP ze zahraničí, vzrůstá požadavek na specifický přístup k hodnocení vzhledem k dosti odlišným vlastnostem.

Předkládáme Vám tedy tímto náš návrh na úpravu hodnotících kritérií a na jejich schválení. Hlavním cílem u tohoto plemene totiž je zachování jeho zakrslého vzrůstu a dobrých vlastností vlny, pastevních schopností, odolnosti, požadavků na zdraví a kvalitní plemenitbu. Jeho originalita vede ke snaze o zachování původních vlastností plemene bez dalších šlechtitelských změn, které by mohly vést ke ztrátě jeho vyjímečnosti .

V příloze Vám zasíláme jednak Zápis sekce chovatelů quessantských ovcí, jednak návrh kasifikační tabulky se změnami. Kritéria, která nejsou v tabulce uvedena, navrhujeme ponechat beze změn.

PEP,o.s.

Tomáš Beneš, sekce ouessantských ovcí

ZÁPIS Z USNESENÍ SEKCE OUESSANTSKÝCH OVCÍ v rámci konané valné hromady PEP, .o.s.

Dne 8.11.08 se na Brocně č.2 konala III. valná hromada občanského sdružení Přátelé exotických přežvýkavců, v jehož rámci zasedala také sekce ouessantských ovcí, kterou vede Tomáš Beneš.

Hlavním bodem programu bylo odsouhlasení změn pro klasifikaci ouessantských ovcí a beranů na nákupních trzích a podání návrhu pro schválení úprav této klasifikační tabulky Radou plemenných knih.

Změny navržené v klasifikační tabulce, která tvoří přílohu tohoto zápisu, byly schváleny všemi členy sekce i valnou hromadou PEP, o.s. Rovněž bylo odhlasováno, aby jménem sdružení podal vedoucí sekce návrh Radě PK na zápis a schválení změn hodnotících požadavků pro plemeno ouessantských ovcí.

Dne 8.11.08, Brocno

vedoucí sekce ouessantských ovcí

Tomáš Beneš

Hodnocení ovce ouessantské

Počet bodů se přiděluje dle následující tabulky:

1. Hodnocení původu

Původ se hodnotí dle četnosti vrhu, ze kterého pochází hodnocený jedinec a jeho rodiče takto:

Hodnocený jedinec jedináček - 3 body

Hodnocený jedinec ze dvojčat - 1 bod

Otec hodnoceného jedince jedináček 1 bod

Matka hodnoceného jedince jedináček 1 bod

Výsledné body za původ se počítají jako součet bodů za každé splněné kritérium

1. Hodnocení užitkovosti

Užitkovost se hodnotí dle hmotnosti jedince ve 100 dnech věku dle následujících tabulek. Mimo rozsah tabulky se přidělí 0 bodů.

Jehnička

Beránek

1. Hodnocení vlny, osvalení a exteriéru

Hodnocení vlny, osvalení a exteriéru se provede obdobně jako u ostatních plemen dle ČSN 466210

Ovce ouessantská, nejmenší plemeno ovcí.

Historie chovu: Plemeno vzniklo přirozeným formováním  velmi  tvrdými přírodními  podmínkami na ostrově Ouessant v Atlantickém oceánu. Díky drsnému podnebí (vítr, déšť , skoupá vegetace málo stromů k přirozené ochraně) se vyselektovalo přírodním výběrem toto malé, ale velmi odolné plemeno. Ouessantské obyvatelstvo se živilo rybolovem a chovem ovcí hlavně pro vlnu. Díky vlastní produkci vlny ji nemuseli importovat z pevniny až do konce počátku dvacátého století. Originální černá vlna se nemusela barvit. Ovce s hnědou barvou nebyly příliš žádané. Na počátku dvacátého století byly z pevniny přiváženy různé  bílé ovce za účelem vyšlechtění větších zvířat. Pak se v chovech začaly objevovat i bílé kusy a tak došlo ke zkřížení originálního plemene na ostrově. Původní plemeno ale bylo převáženo na pevninu a tak díky soukromým osobám došlo k přežití druhu, přestože na ostrově již původní plemeno přestalo existovat, protože obyvatelé dále pokračovali s křížením. V současnosti se miniaturní plemeno chová dosti vzácně, v počtu jen několik tisíc kusů, a to hlavně v zájmových chovech ve Francii, Belgii, Holandsku a Velké Británii. Např. v Holandsku je tento chov od roku 1971.
Péče: Díky husté vlně mohou ovce zůstat venku po celý rok, ačkoli ocení nějaký přístřešek. Střiž se provádí jednou ročně, není jednotný názor  zda před nebo po bahnění. Potřeba krmiva je relativně malá a nenáročná. Na ovci se počítá s alespoň 300-400 m² plochy na pastvinu. Je vhodné držet zvířata alespoň minimálně ve dvou kusech a více. Ovce dále vyžaduje na zimu příkrm senem, ale především výběh otevřený celoročně volnému pohybu venku. Dále potřebuje přístup k čisté vodě a k minerální a kamenné soli, ovšem bez přídavku mědi! V létě není zapotřebí žádný další příkrm, pokud má dostatek pastvy, v zimě je možné přidávat suchý chléb, jablka, mrkev, oves, ječmen, řepa, ale vše jen v minimálním množství.  Může dojít snadno k nadmutí, stejně jako při přílišném množství čerstvé jarní trávy či jetele. Vojtěška rovněž není  vhodná. V době březosti je vhodný pravidelný přísun jadrného krmiva (oves, ječmen, nejlépe ve směsi), ale ne více než 20 g na zvíře a den. Je vhodné jednou až dvakrát ročně za porady s veterinářem zvířata odčervit a zbavit kožních parazitů. Při střiži vlny je nutné alespoň jedenkrát ročně zkontrolovat a zastříhnout paznehty.

STANDARD OVCE OUESSANTSKÉ

Latinský název:  Ovis aries
Cizí názvy:   Ouessant sheep, Ouessant schaf, Ushant, Bretaňská zakrslá, Minischaf...
Řád:   sudokopytníci
Čeleď:    turovití
Původ: malý ostrov západního pobřeží  francouzské Bretagne – Ouessant, přes deset mil od pobřeží
Věk:   až 12 let
Hmotnost:  beran 15 – 22 kg, ovce 12 – 16 kg
Výška v kohoutku: beran 42-49 cm, ovce 40-46 cm
Potrava:  býložravci, spásají i velmi nekvalitní trávu
Způsob života:  žijí ve stádu, aktivní ve dne
Rozmnožování: říje od září do ledna, březost trvá 150+/-5dnů, samice rodí obvykle jedno mládě, které saje mléko po dobu asi 6 měsíců. Dvojčata a problémy při bahnění jsou výjimečné, bahnice jsou velmi dobré matky, jehňata jsou velmi živá. Vícečetné porody nejsou vyhledávané, ale ani mimo standard.
Exteriér: nejmenší ovčí plemeno na světě, na relativně vysokých nohách. Hlava drobná, zepředu je trojúhelníková, bahnice mají rovnou nosní kost, berani někdy mají nosní kost klenutou. Oči jasné se živým pohledem, uši velmi drobné, krátké. Krk je kratší, dobře zdůrazněný. Přímá rovná záda, břicho a boky nejsou hluboké. Zadek je plochý, ocas nesmí být příliš dlouhý, dosahuje do poloviny vzdálenosti od genitálií k hlezennímu kloubu. Nohy štíhlé, střední délky.  Paznehty jsou tmavé u tmavých zvířat a světlé u bílých kusů. Některá zvířata mají pod krkem tzv. „zvonky“ – kožní výrůstky. Mohou být i jen naznačené nebo zcela chybějící. Pokud dojde k jejich odstranění, znovu již nenarůstají. Berani mohou mít pod krkem límec, který může mít tmavší odstín než ostatní vlna na těle. Berani nesou impozantní rohy  mufloního vzhledu,  ve spirálách rovnou odstávající od hlavy do stran, nikoliv dozadu. Ovce jsou bezrohé nebo mají jen malé výstupky, tzv. „knoflíky“.  Barva rohů je tmavá u  černých nebo hnědých beranů a světlá u bílých jedinců. Vlna pokrývá část tváře, část temene a celé tělo. Barva rouna u původní ovce quessantské  je černá (70 % všech zvířat na světě je černých), vyskytuje se ale i barva hnědá, kaštanová (20 %)  a bílá či smetanová (10 %).  U bílého zbarvení může být nádech do červena, obzvláště v partiích hlavy, krku, kořene ocasu a nohou. V těchto barvách se mohou vyskytovat různé barevné odstíny, ale vždy jednotné v celé délce chlupu. S věkem nebo na slunci může některá barva ustupovat jinému zbarvení.  Po střiži opět vystoupí původní zbarvení. Skvrny např. na čele jiné barvy, které se objevují u některých jehňat, nejsou na závadu standardu. S postupujícím  věkem a po střiži mizí a slábnou. Střiž tvoří až 4,5-10 % celkové hmotnosti zvířete (průměrně u beranů 1,2 až 2 kg, u ovce 1-1,5 kg), což činí největší produkci vlny na zvíře ze všech evropských ovcí. Vlna je pružná, hebká, delší, hustá, síla vlákna 27 až 28 mikronů.

Znaky nepřijatelné pro standard - vylučující znaky:
  postava vyšší než 49cm v kohoutku u berana, 46cm u bahnice, nesouměrnost, tenké spěnky,  ocas nesmí být delší než polovina vzdálenosti od genitálií k hlezennímu kloubu, špatné, deformované paznehty, u beranů asymetrické nebo chybějící rohy, postavení rohů příliš těsné u hlavy nebo příliš otevřené, , velké uši, křivý nebo jinak deformovaný postoj, přítomný ve vlně barevný pigment, který neprostupuje  skrz délku celého vlákna ,  tenký nebo plstnatý vlas, odlišná barva rohů a kopyt od barvy rouna (např. bílé rouno – tmavá kopyta).
Chovný cíl:
zachování standartních znaků plemene a tvorba kvalitní genové základny.