...neboli Graue Gehoernte Heidschnucke jsou symbolem Lineburských vřesovišť na severu Německa. Jejich mufloní předek zdomácnělý zřejmě na Korsice a Sardinii se usadil v suchých otevřených stepních oblastech mezi Hannoverem a Hamburkem. Tato ovce se pak v těchto zvláštních poměrech začala velmi dobře rozvíjet. Díky své přizpůsobivosti se chová ale i v odlišných regionech. Nevyhovuje jí však přemokřená půda. Její hlavní potravou by především vřes obecný a nízké mladé březové porosty, ale i stepní tráva s nižší výživnou hodnotou.

Díky této bylinkové a kořenité stravě má jejich maso vynikající chuťové vlastnosti podobající se zvěřině. Je obzvláště jemné a aromatické.

Jehňata se rodí na jaře většinou po jednom ale i jako dvojčata s černou kadeřavou vlnou. Po prvním stříhání okolo jednoho roku se barva mění na ocelově šedou s černou náprsenkou. Hlava a nohy jsou bez vlny a zůstávají černé. Berani váží až 80kg a nesou velkolepé rohy, které se jim točí v mohutných spirálách blízko hlavy. Bahnice váží průměrně okolo 45kg a mají kratší srpovité, dozadu směřující rohy. Hlavu nesou bahnice hrdě vzůru. Hrudník je dobře klenutý, u beranů ve vlně postava působí velmi robustním dojmem. Vlna je tvořena hrubší svrchní částí dlouhou až 25 cm a jemnější měkkou spodní částí okolo 6cm délky a průměru vlákna 25-30 mikronů. Němečtí chovatelé posílají někdy vlnu do Belgie a do Turecka, kde se zpracovává na koberce. Jiné využití prozatím nenachází.

Vzhledem k tomu, že se jedná o pozdní plemeno, k připouštění dochází během sezónní říje ( zhruba od konce října do poloviny ledna) ve věku 10 až 18 měsíců, ne dříve.

Toto plemeno je pro své minimální nároky na krmivo a vysokou odolnost povětrnostním podmínkám zvláště vhodné k péči o krajinu, k čemuž je také hojně využíváno.

Maso se upravuje na mnoho různých způsobů. Podobně jako zvěřina je maso velmi libové a tmavé. Trup by se měl nechat asi 8 dní viset, pak je maso obzvláště jemné a křehké. Hřbet, ramínko i koleno je ideální k pečení či grilování, krk se vyžívá na přípravu ragú či vynikajících silných eintopfů.Vnitřnosti jako srdce, játra a ledvinky platí u labužníků jako specialita. Vynikající jsou rovněž různé salámy.

Chovným cílem je především vytvoření kvalitního genotypu. V Německu se jedná o celkem plošné rozšíření, v Rakousku například byli ještě nedávno registrováni pouze 3 chovatelé s  59 matkami s POP a 4 POP berany...